Jdi na obsah Jdi na menu
 


Letopisy dračí říše

Příběh ostrova Afidin


1. kapitola

  Svoření

b.jpg

yla tma, Nejvyšší vládce se procházel a mluvil. Okamžitě se rozjasnilo, začaly růst rostliny a objevily se různé druhy zvířat, mezi nimi byl i drak. Nejvyšší vládce dal zvířatům dar lidské řeči.  Většina zvířat nechtěla umět mluvit, proto dar nepřijala, ale draci a ještě další zvířata to považovali za poctu a dar přijala. Vládce si vytvořil své duchy. Duch jménem Aonson vynalezl zlo a mnoho dalších se k němu přidalo. Udělali diamant moci, který Aonson rozdělil na čtyři kusy. Na diamantu bylo napsáno: Diamant, který při spojení čtyř kusů ovládne zem. Jeden kus dal na sever na nejvyšší horu, druhý kus na jih do moře, třetí kus na západ do ohnivé jámy a čtvrtý kus nechal na východě létat ve vzduchu. Nakonec Nejvyšší vládce stvořil i člověka. Člověk vytvořil dva rody (Nadany a Eodany). Nadanové odešli na západ a Eodanové na východ. Nadanové si založili své písmo, které používají do dnes. Za několik let se písmo rozšířilo po celém ostrově a později i po celém souostroví. Nadanové si postavili si hrad a nazvali ho Nadan. Eodanové si vystavěli hrad a nazvali ho Eodan. Draci vytvořili také dva rody (Elimony a Alomony). Elimanové odletěli na sever a Alomonové na jih. Diamant, který vytvořil duch Aonson, se dá zničit, jen když ho dva muži a dva draci vhodí v Aondanu do jezera Xeozdas. Aonson zlákal několik lidí, aby si vystavěli město Aondan obléhané horami. Zlákal ještě další lidí, aby se stali jeho veleknězi a klaněli se mu. Těm dal moc ovládat tvory a přivádět mu stále více následovníků. Za pár let měl tolik lidí, že z nich postavil armádu. Armáda čítala několik oddílů po 1000 vojácích. S tou armádou se chystal najít diamant a zničit svět. Celá tato armáda se pomocí černé magie mohla změnit v jakékoliv nenápadné tvory. Tuto možnost využili, když se měli proplížit do Nadanského hradu. Tehdy se několik vojáků změnilo v mravence. Vyslechli vše, co temný pán potřeboval a podali mu zprávu. Poté Temný pán nechal rozdělit armádu a pět pluků. Čtyři vyslal pro Diamant moci a pátý pluk nechal v zemi hlídat před případným útokem. Aonson dal do brány zazdít nezničitelný zlatý meč, který dokáže kohokoliv zabít.


2. kapitola

  Hledání

 

m.jpg

 už vysoké postavy a štíhlého těla, oděn ve žlutohnědém a za   opaskem nosící dračí meč. Ten meč byl jediný na zemi. Byl roztaven elfskými kováři a skut trpaslíky, hlavici měl v podobě dračí hlavy, záštitu v podobě křídel a byl z dob, kdy byli ještě elfové a trpaslíci zpřátelené národy. Čepel a hrot měl z broušeného drahokamu. Ten meč se jmenoval: ,,Il osa", ale přezdívalo se mu dračí meč. Podle dračího meče vládci čtyř národů poznali, že je to Eroil Eronsanmal, poutník putující po kraji a vyprávějící legendy a příběhy. ,,Proč jsi nás pozval na toto rozcestí?" Ozval se král Selidon, vládce Nadanů. Eroil jim začal vyprávět o proroctví: ,,Před mnohasty lety byl vytvořen Temným duchem Aonsonem Diamant moci. Tento diamant rozdělil na čtyři kusy a dal je do vlastnictví čtyřem  živlům.

Ohni, v ohnivé jámě

Vodě,v moři                                                                                                                                                

Zemi, na hoře  

ve vzduchu nechal létat ten poslední kus. Dosud létá na východě ostrova. "

,,A co s tím máme společného my, jak se nás to týká?" zeptal se Arman, král Elimanů. ,,Pane Armane, Vy a Váš národ jste byl vždy nedočkaví. Kdyby jste chvilku počkal upozornil bych na to." Odvětil Eroil. ,,Sám ho  temný pán vytvořil, připravil armádu a vyslal ji pro Diamant. Chtěl jsem ho zastavit, proto jsem ho uvěznil v jezeře Xeozdas. " ,,To by mě zajimalo, jak se dá ten Diamant zničit." Pomyslel si Manorin, vládce Eodanů. Eroil mu četl myšlenky a odpověděl mu: ,,Diamant moci se dá zničit pouze, když ho dva draci a dva lidé vhodí do vod Xeozdasu. Proto jsem vyvolil Vás, vládce čtyř národů, abyste zničili Diamant a dali pokoj naší zemi.",, Máme s sebou brát armády, když ho máme zničit jen my čtyři?" Zeptal se poslední z vládců, Asor, vládce národa Alomonů. Eroil odpověděl:,, Pánové, je mnoho nástrah a nebezpečí. Diamant má jednu vlastnost, ten kdo ho vlastní, alespoň jednu část, nedá se zabít. Ovšem, když ho odložíte, jste zranitelní jako ostatní. Proto, když půjdete hledat Diamant, mějte se na pozoru. Zbraně nepřátel jsou silné, Temný pán do nich uložil kousek temné moci. Nedají se rozštípnout, ani zlomit. Vojáci Temného pána Aonsona nebudou nikoho šetřit a půjdou i po Vás, vládci národů. Znovu říkám mějte se na pozoru. Nyní se musím vzdálit. Zde je mapa, každému jedna, kde se nachází kusy dimantu. Slibuji, že se ještě uvidíme." Králové si prohlíželi mapy. Všichni se shodli, že každý bude hledat na své světové straně. S tímto nápadem se rozešli do svých domovů. Po několika dnech se rod Elimanů s králem Armanem se vydal k hoře. Na půl cesty se zastavili ve vesnici Vol-dirn. Zůstali tam den, aby doplnili zásoby a poté se znovu vydali na cestu. Za čas se vydali Alomonové s Asorem k moři, ale draci nemohou být ve vodě, protože by se ochladili. Po čase se Nadanové v čele s králem Selidonem vydali k jámě plné plamenů. Prošli městem Ziak-tum. Za městem uviděli poušť. Vrátili se tedy do města. Vešli do krčmy a ptali se: ,,Co je to za poušť?" Hospodský odpověděl: ,,Jakou poušť?",,Ta co je za městem," odpověděl jeden z vojáků. Krále napadlo: ,,Co když Temný pán udělá vše, aby nás zastavil?" pomyslel si. ,,Pane, dej nám prosím do čutor pivo. Mám na zaplacení," řekl král. Hospodský krále nepoznal a dal přemrštěnou cenu ,, 15 Jurinů". Král si všiml cedulky, kde bylo napsáno:,, 1čutora, 1/2 Jurinu". Král se na hospodského ohradil se slovy:,,Takhle chceš okrádat krále, možná jsi podnapilý, že vidíš víc, ale my máme jen 20 čutor! Měl bych Tě dát zavřít do žaláře, ale spěcháme, tak Tě nechám. Ovšem jako pokutu dostaneš o tolik méně, kolik bys napočítal navrch. Dostaneš místo 10 Jurinů pouze pět, aby sis to pamatoval!" Hospodský se omluvil a s hambou přijal pouze pět Jurinů. Nadanští vojáci v čele se Selidonem již vycházeli z města, když se k nim přihnal jeden rybář, že prý ho posílá jeden muž v hnědém plášti a se zvláštním mečem. Rybář ještě řekl, že chce mluvit pouze s králem. Král neváhal, vzal s sebou dva vojáky, vysedli na koně a jeli s rybářem až k jezeru. Padesát metrů od jezera nechal král své vojáky a šel k muži. Muž shodil svoji hnědou kápi. Selidon okamžitě poznal Eroila. Eroil promluvil: ,,Zdravim králi Selidone, přišel jsem pouze překontrolovat, zda jste naživu a poptat se, jak se Vám daří cesta."  Selidon mu začal vyprávět, jak si rozdělili úkoly a odešli hledat diamant. Eroil jen přikývl a zeptal se: ,, Všiml sis té pouště za městem Ziak-tum? Někdo musel temnému pánu říci, co máme v plánu. Ta poušť zde nebyla odjakživa, je to dílo temného pána. Chce vás zastavit, to je jisté, jenže nemůže vyslat své vojáky, ale může používat magii, černou magii. Tato síla však musí proniknout hladinou Xeozdasu, a to Aonsona vyčerpává. Nyní se vrať ke svým vojákům a pokračujte v cestě." Z jezera se vynořil nádherný drak, na kterého Eroil naskočil a odletěl. Selidon se vrátil ke svým vojákům a pokračovali v cestě. Ve stejnou dobu přicházeli Eodanové s vládcem Manorinem na místo, kde diamant létal.

Elimanové šli na horu, kde viděli diamant, ale zastoupili jim cestu Aondanové (armáda temného pána Aonsona), kteří také chtěli získat diamant. Stejně to se stalo Alomonům na jihu, Nadanům na západě i Eodanům na východě. Tak se strhl boj na čtyřech světových stranách. Boj trval asi dva dny, proto se jejich cesta velmi zdržela. Bili se jako lvi, ale nemohli odolat přesile beze ztrát. Rod Elimanů ztratili většinu draků, rod Nadanů jen pár lidí, rod Eodanů polovinu vojska a rod Alomonů nestratil skoro nikoho. Temná strana byla dočasně poražena.

 

3. kapitola

  Cesta pro pomoc

k.jpg

dyž se Elimanové probili, vzali jeden ze čtyř kusů diamantu a sletěli zpět. Pod horou je znovu napadl další oddíl Aondanů. Z vojska přežil jen vládce Elimonů, drak Arman (,protože ho chránil kus Diamantu). Nadanové také prošli, ale když viděli jámu plnou plamenů, král rozhodl, že půjdou pro pomoc k drakům z rodu Alomonů. Mezi tím na východě u Eodanů také skončila válka. Šli pro diamant, ale když viděli, že létá více než pět metrů nad zemí, museli jít pro pomoc ke králi Armanovi. Když došli, král je pozval do svého stanu. Král Manorin měl dlouhý rozhovor s králem Armanem. Nakonec král Arman souhlasil, že jim pomůže sundat kus diamantu. Mezi tím na druhém konci ostrova Nadanové požádali draky, jestli jim mohou vybrat diamant z ohnivé jámy. Král alomonů odpověděl ,,Ano, ale musíte za nás vybrat diamant z vody.” Dohodli se a šli. Arman letěl napřed a donesl ho Eodanům. Z Nadanů byl vybrán dobrovolník, který se ponořil pro diamant a předal ho Alomonům. V tu chvíli vyrazil posel Alomonů do ohnivé jámy, vzal diamant a předal ho lidem, kteří na něho čekali. Nadanové a Alomonové, Eodanové a Arman se dohodli, že se sejdou za pět dní u Černého pohoří, aby zničili Diamant moci. Už byl večer, proto se Nadanové a Alomonové utábořili v Ponořeném lese a Eodanové a Arman v Červenám lese. Ponořený les se vyznačoval tím, že v něm bylo po kotníky vody. Rostlo v něm mnoho baheních rostlin i rostlin, které po doteku zazářili pronikavým zlatým světlem, zatím co v Červeném lese bylo vše červené. Od rostlin, přes zvířata, až po stromy. Všechno bylo červené. Narozdíl od Ponořeného lesa bylo v Červeném lese sucho.
 

4. kapitola

  Aondan

z.jpg

a svítání čtvrtého dne se každý vydal na cestu. Cestovali den a noc, než se dostali k Černému pohoří. Museli se dostat do země Aondan, aby zničili Diamant moci. Jiná cesta než branou nebyla. Bránu hlídalo více než tři sta vojáků, dvě stě lukostřelců a asi pět set lucištníků s ohnivými šípy. Aby se dostali dovnitř, musel si každý sednout na jednoho draka. Byl to velmi zajimavý let, protože nikdo na drakovi ještě neseděl. Draci je vysadili u magického jezera Xeozdas, které bylo výborně hlídáno nejlepší elitou Aondanů. Přes ně se museli probít. Zahynuli všichni, až na krále Armana, Asora, Selidona a  Manorina, které chránil diamant. Chtěli ho zničit, aby zabránili šíření zla, a proto ho vhodili do jezera. V tu chvíli se na jezeře objevil temný pán Aonson, kterého může zabít jen zlatý meč zabudovaný v hradní bráně. Králové Manorin a Selidon s ním začali bojovat. Zdrželi temného pána, aby draci stihli rozbourat bránu. Z brány vypadl obyčejný a ještě rezatý meč. Králové se tomu velmi podivili. ,,Ten meč měl být přece zlatý." pomysleli si. Přesto ho král Asor sebral a podal Selidonovi. V tom je obklíčili Aondanové a temný pán odhodil rezatý meč za své vojáky. Najednou se na nebi objevil drak jménem Eroneli s jezdcem. Drak přistál. Rezatý meč se najednou vznesl do vzduchu. Jezdec si všiml, že se vznáší pomocí velmi pronikavého světla. Nejenže toto magické světlo levitovalo s mečem, ale zároveň oslepilo i všechny temné ve městě. Meč najednou přistál přímo u jezdcových nohou a místo toho, aby byl rezatý, byl celý ze zlata a plný drahokamů. Jezdec sebral meč a začal se bít s temným pánem. Všichni poznali, že je to Eroil. Temný pán vypustil své nejsilnější kouzlo, které mělo Eroila roztrhat na kusy, ale netrefil ho. Eroil zareagoval rychleji než Aonson vyslal další kouzlo. Přesekl mu jeho magickou hůl. Bez ní nemohl Aonson bojovat kouzly, ale pouze svou zbraní - řemdichem. Ještě asi půl hodiny se bili, souboj byl vyrovnaný a pak se najednou stalo něco, co nikdo nečekal. Z jezera se prudkým zvednutím vynořila mořská obluda, která byla zosobněním samého zla. Obluda měla křídla, slizkou kůži, obrovské drápy, paže a ruce plné asi deseti centimetrových chapadel, místo vlasů měla vodní hady a místo nohou měla obrovské balvany. Celá měřila asi 4 metry. Všichni se lekli, temný pán Aonson využil situace, pozvedl svůj řemdich a vrazil Eroilovi jeho ostny do levé ruky. Eroil odskočil skoro až do vod Xeozdasu. Spadnout do těch vod, byl by navěky uvězněn v jezeře a zlo by se mohlo dále rozmáhat. ,,Vysvětli mi jednu věc, jak jsi se mohl dát ke zlu?" ptal se Eroil, který měl křeče v levé ruce. ,,To je jednoduché, já toužím po moci, bratře." odpověděl mu s klidem Aonson. ,,Bratře?" vyměnili si pohledy králové, kteří celý tento souboj sledovali. Eroil se postavil, pozvedl ruce nad hlavu a vystřelil ohnivé blesky proti Aonsonovi. Neúspěšně. Blesky Aonsonem jen prolétly. Eroil se temného pána znovu zeptal:,,Jak si se dostal ven z jezera?" Temný pán odpověděl hlubokým a temným hlasem:,,Ty asi nevíš, že když se hodí Diamant moci do vody Xeozdasu, otevřou se okovy všech vodních vězení. Aonson pozvedl svůj řemdich a švihnul jím po Eroilovi. Eroil se uhnul a řemdich se zasekl do země. Aonson řemdich vytáhl a chystal se na další útok. Obluda se dívala na urputný souboj, poté se však vzpamatovala. Chtěla Eroila sežrat, útočila na něj a její chapadla se ho snažila chytit. Chytla ho, avšak Eroil ji oslepil září meče, vrazil jí ho do tlamy a usekl hlavu.Z jejích končetin se začali tvořit pětiocasí štíři velcí asi 1,5m a jejich jed byl stokrát jedovatější než u normálních štírů a z její useklé hlavy začali vylézat brouci, kteří se měnili v jedovaté hady a útočili na krále. Bili se jako lvi. Když bylo nepřátel mnoho, Eroil pozvedl ruce k nebi a mezi rukama se mu objevily plazmové pruhy, které vystřelil proti Temnému vládci Aonsonovi. Aonson byl těmito pruhy svázán. Eroil zvedl zlatý meč nad hlavu a prudce s ním mrštil do země. Od meče se zvedla vlna zlatého, zářivého prachu a všechny hady, štíry a brouky změnil v pískové sochy, které se rozsypaly po zemi. Eroil osvobodil Aonsona a vrazil mu meč do břicha. Aonson se změnil v kamennou sochu. Eroil namířil hlavici meče tak, aby Aonsonovi světlo, procházející přes drahokamy na meči, mířilo na srdce a socha se roztříštila. Temný pán Aonson byl zničen a celá zem byla v bezpečí. Všichni se radovali a říkali: ,,Jsme zachráněni, zlo je zničeno a nám nic nehrozí.'' Jenže za nimi se ty kameny z Aonsona začaly zase stavět na sebe a stávala se z nich zase postava. Aonson zaútočil, ale Eroil po něm vymrštil oheň, ovšem Aonson se vyhnul. Eroil měl však v záloze ještě jeden útok, hodil po něm svůj dračí meč, který se mu zasekl do hlavy a rozsekl mu ji. Eroil mu poté uťal hlavu a vhodil do jezera. Tentorát byl opravdu mrtev. Město Aondan se kouzly samo zničilo a z jeho trosek povstalo nové krásné město Naodan. Eroil se vrátil ke králům a ti se ho sborově ptali:,,Proč Ti ten temný pám říkal bratře, když to byl duch?" Eroil jim začal vyprávět příběh:,,To nebyl Aonson, jeho pravé jméno je Saril Nisal. Saril Nisal byl starší než já. Už jako mladý nosil oblečení jen v tmavých barvách, bylo poznat, že v něm je tma a prázdno. Jako dospělý se přidal k armádě pravého temného pána Aonsona. Aonson v něm viděl velkou oporu, a proto ho jmenoval svým rádcem. Můj bratr však toužil po větší moci, než měl, chtěl být pánem Aondanu. Udělal vše, aby se jím stal. Aonson si ho vybral jako svého oblíbence a naučil ho vše, co uměl. Saril Nisal ho však oklamal. Chtěl po Aonsonovi ukázat zlatý meč. Saril Nisal Aonsona tímto mečem probodl. Saril Nisal na sebe vzal podobu Aonsona, aby vojáci nic nepoznali a vydával se za něj. Konečně byl vládce Aondanu. Zlo se pod vedením Sarila Nisala začalo šířit po celém ostrově. Pravý Aonson dal svým vojákům pouze jediný úkol, najít Diamant moci, ale Saril Nisal jim ho změnil: najděte Diamant a cestou plundrujte obce a šiřte zlo. Proto jsem ho uvěznil v Xeozdasu, byl to jediný způsob, jak zastavit zlo, i když nebyl zničen Diamant moci. Poté jsem povolal vás, sám bych na to neztačil. A zbytek už znáte." Eroil se s nimi rozloučil a odletěl.

Čtyři vládci se přestěhovali do Naodanu, ve kterém panovali a rozhodovali o osudu své země. Po nich nastoupili a převzali vládu jejich synové. Až dodnes se v zemi Naodan žije v míru a pokoji.
Eroil odletěl, ale vrací se každý rok ke čtyřem vládcům, na památku dne, kdy byl zničen Diamant moci.